Zloději zelených koní – Jiří Hájíček

Hlavní hrdina Pavel mi byl sympatický svou svobodomyslností a dobrodružnou povahou. Unikal nalinkovaným scénářům, které od jeho života očekávali jeho rodiče, jeho žena i jeho profesor na univerzitě. Pavel byl totiž vášnivý geolog a propadl nelegálnímu dobývání kamenů vltavínů. A když sedm let trávíte noci těžkou fyzickou prací dolováním vzácného kamene, ve dne spíte a žijete “tady a teď”, v době  porevolučního Česka, kde po sametové revoluci začal život kapitalisticky bujet, pochopí vás jen ten, který žije stejnou vášní. Pavel na tu svoji nelegální hru vsadil všechno. Miloval zem, půdu pod nohama a jihočeský kraj.  Miloval i svoji Karolínu. Ale může spolu žít romantická a dobrodružná bytost nomáda s kariéristkou omámemou všudypřítomným diktátem reklamy, jak má vypadat “skutečný život”? 

Tahle novela byla mou prvotinou, kterou jsem od Jiřího Hájíčka četla. Slyšela jsem jedno zimní dopoledne rozhovor s autorem a zastyděla jsem se, že jsem  na tak dobrého českého autora nenarazila dřív. Poutavý příběh se stal předlohou i pro film, kde jednu z hlavních rolí ztvárnil můj oblíbený Pavel Liška. Než však zhlédnu filmové zpracování, nechávám v hlavě doznít svoji vykreslenou představu  příběhu o odvaze, zápalu, lásce, svobodě, přátelství a i těch stinných emocí, který život dobrodruha tam kdesi v Jižních Čechách přináší.