Por que estoy en Espaňa?
Proč jsem ve Španělsku? Moje důvody jsou zcela vážný.
Jen tak se poflakovat po městě.
Jíst bagetu na chodníku a nic neřešit.
Nikoho nebavit. Mlčet. A oči nakrmit neznámým.
Očíhnout, co nosí Španělky. Jak šmrncovní mají místní čísníci úsměv. Sakra! Najít svůj budoucí ateliér. Ale hlavně… hlavně! Muss zmizet. Zmizet před nekonečnými tužbami svojí rodiny. Protože být 365 dní v roce krát devět let mámou je…je prostě náročný. Je čas investovat lásku do sebe. Verdad?
Samy jsme pro sebe tou nejideálnější společnicí. Nasávám město jako obraz. Moderní expozice plná barev. Tvarů. Chutí. Povrchů. Slaný vzduch promíchaný se sangrií. Město pulzuje dobrou náladou a já taky. Zapomněla jsem si plavky. Tak si čtu na pláži v podprsence a v džínách prosáklých mořskou vodou. Těm třema klukům z Ameriky za mnou to nevadilo. Mně taky ne. Hltám kůží slunce! Za celou dobu jsem si ani jednou nenasadila sluchátka. Ani jednu písničku jsem si neposlechla. Já! Tolik hodin bez hudby?! Každý cizojazyční zvuk. Hlas. Tón. Moje uši takový mix kutur moc baví. Taky žasnu, že mě bavilo tak dlouho mlčet.. Jen pár slov jsem prohodila na hodině tance s lektorkou a holkama v tanečním sále a nebo s těma číšníkama a recepčním. Španělsky nemotorně.
Mám s sebou 2 knihy, 2 notesy na psaní, štětce i akvarely a taneční dres s balerýnkama. Sáhnu, na co bude chuť. Tak jsem šla do místního tanečního studia. Oou! Ou. Ouuu! Que bien!. Konečně pořádný stretching a workout celých 30 minut. Dalších 30 minut dvě krátký variace. Když někomu nebyly kroky jasné, hned se holky Španělky ptaly. Nebály se. Hodina byla interaktivní hned od začátku. Tanečnice byly uvolněný. Učitelka mě nešetřila, holky se na mě smály a dávaly mi přednost na parketu….bylo to…skvělý. Skvělý!
Ateliér pro Bocaloca jsem si vyhlídla. Hledám místo s hodně světlem a výhledem. Abych v něm mohla psát, lidi po kůži malovat a světem se kochat. To místo, co jsem našla, bude nechutně drahý. Je naproti Paláci Güell. Ale to nevadí. Semínko v hlavě jsem zasadila a ono se pro mě najde to – pro mě – nejlepší řešení. Co tím vším vám chci říct?!
Že to nejde zastavit! Jakmile si dovolíš dělat to, co chceš TY, …už to nejde zastavit.
Není to sobeckost. Je to laskavost k sobě. Protože nakrmený srdce je někdy mnohem víc, než….. immervere nakrmený žaludek.
Poslouchej srdce.