Věci, na které nastal čas – Petra Soukupová

Tenhle román je o vztazích. Aby nám bylo ve vztahu dobře, musíme se o něj starat. Ať se jedná o vazbu mezi dcerou a mámou, mezi kamarády, mezi sourozenci,…jakýkoliv vztah je třeba “pravidelně zalejvat.” Milenecký vztah mezi ženou a mužem, to je extra kapitola. Pokud se navíc stanou rodiči, je ta péče o vztah o to zásadní. Známe spoustu příběhů ze svého okolí, jak kterému páru se daří. S přibývajícími společnými roky ten příběh bývá o to pikantnější. Tenhle román je přesně o tom. A také o mateřstsví. Baví mě vypravěčský styl Petry Soukupové. Nic nepřibarvuje. Nic neidealizuje. Popisuje realitu takovou, jaká je. 

Když jdu do knihovny, vybírám si intuitivně autora, kterého mám chuť číst. Dopředu příběh nikdy neznám. Bývám často překvapená, jak je moje intuice dobrá. Dovede mě ke knížce, která má pro mne nějaký aktuální vzkaz. Stejné to bylo s tímhle románem. Četla jsem ho v době, kdy si sama v sobě přeučuji vzorce typu… “věnuj se více sobě…věnuj se více partnerovi…děti nejsou to jediný, pro co žiješ….najdi svojí vášeň a tu přetav do své práce….najdi sebe..nežiješ jen proto, abys sloužila druhým..atd.”

Alice, hlavní hrdinka románu, byla řadu let hlavně výhradně jen máma. Urputná máma, která ví všechno nejlíp. Asi i proto byla Richardovi po čase neskutečně protivná. Jak si s dlouholetým vztahem poradili a chtěli vůbec vzkřísit to, co začalo hnít? A co říkali na jejich průvan ve vztahu jejich pubertální děti? To úplně prozrazovat nebudu. Dopřejte si chvilku pro sebe a začtěte se, holky, samy. Třeba vám příběh téhle rodiny v lecčems také otevře oči.