7 STATEČNÝCH. Malopodnikatelek. Simona. Via Flora.

Simčo,

tohle je naše úplně první živé setkání. Chtěla jsem přijet přímo na otvíračku tvého vlastního ateliéru, ale nakonec jsme si říkaly, že bude lepší se potkat mimo šrumec. Tak, teď ateliér běží. Jaký to je? 

Je to šrumec:)

Jak dlouhá to byla cesta od toho prvotního impulzu – ha, můžu mít vlastní květinářství – a až do samotného otevření, co všechno v tobě muselo dozrát, abys řekla ANO, jdu do toho?

Člověka by mrzelo, kdyby měl takovou příležitost a nevyužil jí. Naskytl se mi tenhle prostor. Je to v centru Nýrska. V téhle ulici to žije. Jsou tu obchody.  Chtěla jsem to vyzkoušet! Bavila mě práce s květinami. Do té doby jsem pracovala v Německu a vyráběla květinové aranže. Ale tak, jak to po mně chtěl zaměstnavatel. Měla jsem obrovskou chuť pracovat s jiným materiálem.  Tvořit podle sebe. Než jsem otevřela, byla jsem tu prakticky od rána do večera. Soboty neděle. Týdny. Prakticky jsem nevěděla, jak to doma vypadá. Co se tam jí:) Hodně mi pomohla rodina a maminka. Ta příprava obchodu byla náročná. I ten samotný provoz. 

V průběhu našeho povídání se každou chvilkou otevřou dveře ateliéru a přichází lidé z ulice. Tu pro sazečky, co jsou vystavené venku před obchodem a nebo pro objednanou květinu. Nebo se zastavit, že se zrovna vrátili z dovolené a jdou si něco koupit pro radost. Každou chvíli někdo přijde a všichni nakoupí. Simča s nimi prohodí pár slov. Na všechny se směje. Je ochotná a její zástěra tancuje po místnosti. Září. Pak mi dolije čaj a my povídáme dál…

Je duben. Obchod jsi otevřela v únoru. Dva měsíce provozu. Co to všechno obnáší za činnosti – vést svůj květinový ateliér, prodávat a tvořit svoje produkty, ….

Jsem květinový ateliér, takže potřebuji čerstvé květiny. Sednu k internetu a hledám. Nemám v blízkém okolí žádnou květinovou farmářku, co by květiny pěstovala jako ty. Takže hledám pro mě nejbližší možnosti. Buď burza,nebo dodavatel,co jezdí jen do  Klatov. Jsem v kontaktu s dodavatelem, který zaváží v Nýrsku jiná květinářství a zastaví se tu, jestli nechci jeho zboží. Ale to není vždy ideální. Jednak ten lidský přístup v jednání je někdy až příliš tvrdý a za druhý bys měla vidět ty růže, které mi pán nabízí. Chápu, růže cestuje přes půl světa a ještě k tomu nasucho v krabicích, tak potřebuje seříznout a dát výživu, ale očividně špatné květiny opravdu brát nebudu a ještě k tomu se handrkovat! To budu mít raději prázdné vázy. Hodně si vybírám. Pak také přemýšlím, z čeho chci vázat. Aby mě to bavilo. A květiny byly zároveň rozmanité. Nabízím čerstvé květiny, ale i věnce a dekorace ze sušiny. Moc mě baví tvořit. Jen je těžký skloubit to, co se líbí mně a co si žádá  zákazník.Na druhou stranu ke mě chodí hodně i lidé, co mají už představu a cit pro kombinace, což mě moc mile překvapilo.

No ale i tím, jakou skladbu květin máš tady vystavenou, už to ukazuje, jaký máš šmrnc. Tou skladbou konzervativnější část trochu přeučuješ. Drž se svýho citu! 

Děkuju. Přijde mi, že se vrací na scénu sušina. S tou já pracuji ráda. Lidé si na ní zvykají. Mám také zákaznice, které znají mé výtvory dlouho a kupují je už od doby, kdy jsem ještě tvořila v našem sklípku doma.

Ta zeď naproti nám. Ta je dokonalá. 

To jsou všechno objednané věci. Jen co si proto přijdou, zeď bude prázdná.

Prázdnou zeď máš jako motivaci znovu tvořit.

To jo:) Jen tvořit během otevíracích hodin jde málo. Není na to prostor. Takže tvořím v noci.

Jak kloubíš všechny pracovní činnosti, obsluhu ateliéru, tvorbu nových věcí, propagace, … a rodinu? Nejde být na všech frontách stoprocentní. 

Nejde.

Já jsem ubrala na domácnosti. Sice se učím žít v bordelu a hladová, ale kdybych měla chtít od sebe takovou klícku, jakou jsme měli, když jsem ještě nepracovala a byla doma s dětmi, tak to nedám. Ale vlastně mě iritují všudepřítomný hromádky. 

Víš, co mně pomohlo? Mně pomohlo to doma všechno minimalizovat. A přeměnit na bílo. 

Lépe se mi dýchá a bílá nám vnáší světlo do domu, což tady u skály za domem je žádoucí. Když jsem narazila na instagram Terky Hoškové z Juliestore.cz, tak jsem do bíla ladila ještě víc. Terka mě inspiruje a motivuje, znáš ji?

Vím, ta prezentuje hodně minimalistický čistý bílý styl.

Přesně. Ivčo, já jsem to doma přestavěla. Méně nábytku. Rozloučila jsem se s věcmi. Už nemáme doma hromady knih. Nabíječku na parapetě. Všude někde něco leželo.

To znám:)

Opravdu jsem minimalizovala množství věcí doma. Polštáře na gauči jsem dřív měla barevnější. Teď je všechno v tlumených přírodních tónech. Potřebuji se doma cítit dobře. Normálně by mě nenapadlo, že mi k tomu pomůže, že i podlahu natřu na bílo:) Navíc víš, jak se rychle uklízí, když doma skoro nic nemáš? Když máš navíc málo úložných prostor, tak doma fakt pak skoro nic nemáš:) Musíš často třídit, nebo kupovat věci, co jsou nadčasové, kvalitnější.

Nepůsobí ta bílá nemocničně sterilně? 

Ne. Doplníš to živými rostlinami, květináče ladím stejně. Dekoruješ třeba proutěnými košíky, příjemná teplá deka, hezká minimalistická lampa, ….  Je nás pět. Do toho psi a kočky. Potřebovala jsem, aby věci doma byly funkční. A nebylo to zastavěné. Vejdu domu a je mi dobře. Je tam dobrá energie, i když někdy z práce vyladěná také nepřijedu a děti to umí  taky pěkně rozjet:)

Přichází další paní pro sazečky. 

Jahody, saláty, to mám všechno od neměckých farmářů hned kousek za hranicemi. To bych ti přála takovou firmu zažít. Je to manželský pár. K nim přijedeš a je ti s nimi tak dobře! Na obou je vidět, jak je práce baví. Měla jsem od nich sazenice macešek, které si pěstovali od semínka. Teď saláty a budu mít i letničky. 

Kdy? Jestli pojedu okolo na Špičák, tak bych se pro ně zastavila. 

Oni už je mají krásně nakvetlé ve skleníku. Jsou nádherný! Ještě je tam nechám uchránit před chladem. Koncem dubna je přivezu a dám před ateliér.  

Napadla by tě nějaká rada, kterou bys ráda předala těm, co uvažují o tom otevřít si vlastní kamenný krám?

I přes všechny obavy do toho jít. Je to nepřenositelná zkušenost. Co člověk nezkusí a jen o tom sní,… to nestačí, litovala bych jednou…. Samozřejmě zvážit všechny okolnosti, za jakých podmínek je mu to nabízeno. Kdyby to nebylo tohle místo,kde vedle mě je spořitelna, potraviny,…lidi se tu opravdu zastavují, dříve tu obchod s květinami byl, jinak by mě to třeba tolik nelákalo. 

Jsi na hlavní třídě v Nýrsku, naproti řeka a vycházková trasa.

Je tu rušno. Je tu frmol. Ale i tak se musím otáčet, abych vydělala na nájem, plyn a všechny ostatní náklady. A zbylo něco i pro mě!

Simčo, kdybys zavřela oči a viděla sebe za rok, co bys viděla?

Co bych viděla? Chtěla bych nějak vybalancovat, abych nemusela tvořit po nocích, ale přes den. Abych měla prostor odpoledne pro sebe a rodinu. Našla si zajímavé hotely s citlivě zařízeným interiérem a ty dekorovala. Podle sebe. 

Nedávno jsi byla v Horizontu na Špičáku, viď.

Ano. Tam jsem vezla to velké prkno flowerboard. 

To bylo krásný! Držím ti moc palce. Jsem moc ráda, že jsi překonala všechny svoje strachy a obchod skutečně otevřela! Máš to tady nádherný!

Víš, co je zajímavý? Ty na mě na internetu  jako energická sprcha. Z tebe jede takový energie! A pak tě potkám. A ty jsi klidná? Ale čerty v očích trochu vidím:)

Protože jsem tady už dvě hodiny a nemusím nic! Chápeš. Jenom tu piju čaj, mám volno a kochám se!:) 

Líbí se mi, že si najdeš čas na tanec. Ty bubny! Ty mě baví!

Ó, mě taky! Mám štědrýho mecenáše. Můj muž mě podporuje. Bez něj bych nemohla dělat takový kraviny:) Neuživila bych se. 

Stejně ti děkuju, že ty rozhovory děláš. Že si najdeš čas to všechno zpracovat. Že to sdílíš.

Sdílím to proto, že mně samotný to pomáhá. Jsem na volný noze poprvé v životě:) Takže to vzájemný sdílení naživo má jednak pro mě velkou sílu. A taky to zajímá všechny ostatní malopodnikatelky, co znám už osobně. Jak to funguje té druhé? Jak to dělá? Jak se uživí? I proto jsem tu. Díky svýmu podnikání si tvořím novou komunitu kolem sebe. Přijedu zase.

Přijeď, moc ráda Tě zase uvidím, jo a  vždyť tu máš svá poetická vína:)

To je fakt!

Odjíždím na Špičák uklízet po hostech náš apartmán, který v mezičase pronajímáme. Moje tříhodinová návštěva mi uběhla jako chvilka. Via Flora je neobyčejný květinový ateliér. Zajeďte na návštěvu! Třeba až pojedete na výlet na Šumavu. Je to cestou. Simča má cit, vkus a francouzský šarm. Sršela nápady i na moji chystanou akci v Plasích. A do svého sortimentu přidala i mé vína s poezií PoetWine. Je krásný potkat se s duší, která hraje podobný noty. Jestli vás vaše srdce někam volá, poslechněte ho. Odvaze zdar!